Čeština (Czech)

Cílem této práce bylo vytvořit preventivní program pro žáky středních škol založený na terapii přijetí a odhodlání (ACT), a zjistit efektivitu programu jako nástroje pro předcházení vzniku psychických potíží u adolescentů. Efektivitu programu jsme měřili dotazníky Child and Adolescent Mindfulness Meassure (CAMM) k měření všímavosti, Cognitive Flexibility Inventory (CFI) k měření kognitivní flexibility a dotazníkem Avoidance and Fussion Questionaire for Youth (AFQ-Y) k měření výskytu psychopatologických procesů vyhýbání se zkušenosti a ztotožnění se s myšlenkami a pocity. Všechny dotazníky byly pro účely výzkumu přeloženy z angličtiny do češtiny. Výzkum byl proveden na střední škole ve 2. ročnících studia (věk 16–17). Participanti byly nenáhodným výběrem rozděleni do dvou skupin. Experimentální skupina absolvovala osmihodinový ACT program (n=12), kontrolní skupina pokračovala v běžné výuce (n=36), všichni participanti prošli na začátku a na konci programu dotazníkovým šetřením. Výsledky nejsou signifikantní, ale poukazují na malý efekt programu na zvyšování všímavosti a kognitivní flexibility u jeho absolventů.  

Anotace
Syndrom vyhoření bývá nejčastěji spojován s pomáhajícími profesemi, nicméně rostoucí množství průzkumů dokazuje, že syndrom postihuje mnohem širší skupinu osob, na kterou jsou obecně kladeny zvýšené nároky. V posledních letech roste počet zahraničních studií, které poukazují na vyšší prožívanou míru syndromu vyhoření již u studentů medicínských oborů. Předkládaná bakalářská práce se soustředila na mapování prevalence syndromu vyhoření u českých studentů medicíny a možnými souvislostmi příznaků vyhoření s procesy hodnotově orientovaného chování a tendencemi k vyhýbavosti. Na tyto procesy klade důraz acceptance and commitment therapy (ACT), která pomáhá klientům v jejich rozvoji či přeměně na procesy prospěšné. Výzkumným souborem bylo 163 studentů medicíny převážně z Masarykovy univerzity, od prvního až do šestého ročníku. Výzkum byl realizován skrze dotazníkové šetření s použitím tří dotazníků (SMBM, BEAQ, VLQ) mapující výše zmíněné konstrukty, jejichž psychometrické vlastnosti byly ověřeny a splňovaly nutné požadavky. Z výsledků vyplývá, že v daném souboru byla prevalence syndromu vyhoření poměrně vysoká, jelikož 52,4 % mediků zažívalo rizikovou intenzitu příznaků syndromu vyhoření. V daném výzkumu byly také nalezeny průkazné souvislosti mezi proměnnými, kdy míra intenzity syndromu vyhoření byla predikována jak angažovaností v hodnotově orientovaném chování, tak i tendencí k vyhýbavosti. Tendence k vyhýbavosti a syndrom vyhoření spolu byly v pozitivním vztahu, zatímco vyšší angažovanost v hodnotově orientovaném chování souvisela s nižšími hladinami syndromu vyhoření. Nalezené výsledky naznačují stejný trend jako předešlé studie, které poukazují na skutečnost, že studenti medicíny patří mezi rizikovou skupinu ohroženou syndromem vyhoření. Statisticky průkazné souvislosti nalezené mezi hodnotově orientovaným chováním a tendencí k vyhýbavosti se syndromem vyhoření naznačují, že by intervence založené na ACT mohly představovat efektivní přístup v otázkách prevence.

Článek se věnuje možnostem využití některých prvků Terapie přijetí a odhodlání (Acceptance and Commitment therapy, ACT) při provádění klasické KBT u klientů s úzkostnými a úzkostně depresivními poruchami. Zmiňován je koncept mysli jako nástroje pro řešení problémů, vybrané techniky odstupu od negativních myšlenek a zaměření na životní hodnoty a odhodlané jednání klientů. Vedle kompatibilních prvků je poukazováno i na rozdílnosti mezi ACT a KBT. Uváděny jsou ilustrativní zkušenosti z terapeutické praxe, včetně kazuistiky, která popisuje průběh KBT obohacené o prvky ACT u klientky s vtíravými myšlenkami.

Traditional CBT is commonly used with clients suffering from anxiety and mixed anxiety with depression disorders but it can be enriched by icluding some strategies from ACT (Acceptance and Commitment Therapy). This article will introduce ACT view of human mind as a problem solving machine, selected strategies for defusion from negative thoughts, and focus on values and committed action. Besides compatible components of these two approaches their differences will also be highlited. A case study of a client with intrusive thoughts will be described with whom CBT enriched with ACT strategies was used in her therapy sessions and other practical examples from therapy sessions will also be mentioned.